PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tahle kapela způsobila v roce 2003 pořádné pozdvižení. DECREPIT BIRTH vtrhli do stojatých vod USBDM přinejmenším stejně tak hrubě a intenzivně jako ono tornádo vyobrazené na překrásném old schoolově designovaném přebalu jejich debutové desky „…And Time Begins“. První pokus a hned se jednalo o jasný zásah do černého. Z nepřeberných řad zaoceánských spolků se zčistajasna vynořil jeden výjimečný.
Po pěti letech podezřelého ticha se zubaté logo DECREPIT BIRTH objevuje znovu na scéně, tentokráte však v úplně jiném světle. Nečekejte prosím žádné „…And Time Begins part II“, nová deska toho s debutem zas tak moc společného nemá. Ostatně i sám předák Matt Sotelo věcně prohlásil, že „Diminishing Between Worlds“ nebude jen o přímočarosti ale i o melodice, progresivitě a v neposlední řadě i o četných odkazech na tvorbu velkých mistrů, kterými jsou nebo byli DEATH, CYNIC či QUO VADIS. Ty první dvě jména tentokráte v potaz vezměte, i když dobře víte, že si je do kolonky „inspirace“ vypisuje každá druhá techničtěji zaměřená kapela. Přesto více upřete svůj zrak a následně i slechy na jméno třetí. Ano, kanadští vyznavači vzletných melodií jsou tu opravdu znát, dovolím si dokonce poznamenat, že ještě více než u nedávno recenzovaných ODIOUS MORTEM.
Pomalu se začínáme dostávat k jádru věci, neb autoři famózní desky „Cryptic Implosion“ jsou s DECREPIT BIRTH hodně spříznění, a to jak musicky tak personálně. Pojítkem hudebním je samozřejmě precizně zvládnutý techno death metal, tím lidským pak KC Howard, bez nadsázky jeden z nejšikovnějších extrémních bicmanů současnosti. Mladý talent exceloval na obou albech ODIOUS MORTEM, exceloval v sestavě ELEMENT při příležitosti nahrávaní „Aeons Past“ a světe div se, exceluje i na „Diminishing Between Worlds“. Zatímco poměrně konzervativní schéma „…And Time Begins“ nutilo Tima Yeunga k hodně straightforward drummingu, nová deska je o poznání komplexnější a poskytuje tak Howardovi mnohem více životního prostoru. Podobným způsobem rozvinul svůj potenciál i Matt Sotelo, tam kde před pěti lety figurovaly zejména přímočaré old schoolové party, dneska bují prudce chytlavé melodie a technicky náročné strunné ekvilibristiky. I přesto si „Diminishing Between Worlds“ dokázalo uchovat ohromnou energičnost a koneckonců i ten nezaměnitelný odér „staré školy“, jímž tolik oplývalo debutové album. Kromě skutečně bohatého přídělu líbivých kytarových linek se dočkáme i jiných překvapení, za všechny pak jmenujme nejvíce experimentální skladbu desky „The Enigmatic Form“, kde zazní jak tklivá španělka, blackem načichlý sjezd po vzoru skandinávských kapel poloviny devadesátek (hned se mi vybavili BLOT MINE) tak i tutové flashbacky na legendární CYNIC. Marně přemýšlím o nedostatcích, snad bych si dovolil trochu povytáhnout Robinsonův vokál (mimochodem o dost srozumitelnější než na debutu), ale to je skutečně jediná výhrada, kterou vůči novým DECREPIT BIRTH mám.
Zhruba před rokem jsem tady rozebíral „Feeding The Abscess“, třetí to záznam quebeckých virtuózů MARTYR. Ač se to přirovnání nemusí zdát právě košer, „Diminishing Between Worlds“ je v některých rysech deskou podobnou. Stejně jako Kanaďané odkazují i DECREPIT BIRTH směrem do minulosti, na druhou stranu si však uchovávají tvář moderní, progresivní kapely. Skutečně působivá a maximálně funkční syntéza současnosti a časů dávno minulých. Ač nedisponuji křišťálovou koulí, dovoluji si již teď pasovat „Diminishing Between Worlds“ na jednu z vůbec nejlepších nahrávek, kterých se v roce 2008 dočkáme.
Mistři obhroublého USBDM otočili o 180 stupňů a vrhli se do náruče techniky a melodie. A znovu zvítězili na celé čáře. Bezchybný diktát v podání DECREPIT BIRTH bude v bilancování roku 2008 figurovat hodně vysoko.
9,5 / 10
Bill Robinson
- zpěv
Matt Sotelo
- kytara, zpěv
Risha Eryavec
- baskytara
KC Howard
- bicí
1. The Living Doorway
2. Reflection Of Emotions
3. Diminishing Between Worlds
4. Dimensions Intertwine
5. The Enigmatic Form
6. A Gathering Of Imaginations
7. Await The Unending
8. Through Alchemy Bound Eternal
9. ...And Time Begins
10. Essence Of Creation
11. The Morpheus Oracle
Axis Mundi (2017)
Hieroglyphic (single) (2017)
Epigenetic Triplicity (single) (2017)
Polarity (2010)
Diminishing Between Worlds (2008)
...And Time Begins (2003)
Promo 2002 (demo) (2002)
Datum vydání: Úterý, 29. ledna 2008
Vydavatel: Unique Leader Records
Stopáž: 44:44
Produkce: Zack Ohren
Studio: Castle Ultimate Studios (Oakland, CA)
Coverart: Dan Seagrave
paráda... Matt Sotelo je génius....už nech je tu Polarity...
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.